Ve fiktivní Tatarské poušti se nachází osamělá vojenská pevnost, která očekává vpád nepřítele. Ten se však stále neobjevuje. Zastavený čas postupně proměňuje životy vojáků v nicotu a představuje tak ještě mocnějšího protivníka než bílí jezdci, kteří se nakonec k oslabené pevnosti začnou blížit.

První část adaptace slavného románu Marcela Pagnola Živá voda otevírá osudový příběh dvou rodin z první poloviny 20. století. Hrbatý výběrčí daní Jean (Gérard Depardieu) zdědí kousek půdy v malé provensálské vesnici. Věří, že to pro něj, jeho ženu a malou dceru znamená možnost nového začátku. V novém bydlišti se však místo štěstí začíná střetávat s nenávistí. Dva farmáři od něj chtějí pozemek levně získat a rozhodnou se mu jeho štěstí pomalu, ale jistě ničit.

Deset let po tragické smrti Jeana se život v malé vesničce ve francouzské Provence ustálil, má poklidný rytmus a působí idylicky.Farmář César pěstuje květiny a zavlažuje svůj pozemek vodou z pramene, který tenkrát tak nečestně získal. Je bezdětný, a tak domlouvá svému synovci, aby si našel nevěstu. Mladík se jednoho dne v horách zamiluje do tančící Manon, dcery zesnulého Jeana. Zamiluje se, ale netuší, že Manon jako malá viděla, kdo za smrtí jejího otce stál, a že se nyní rozhodla vrahům pomstít.

Prvky thrilleru, mysteriózního dobrodružství i sci-fi, to všechno obsahují pozoruhodné filmové puzzle oscarového režiséra Claudea Lelouche, v němž je jen máloco opravdu takové, jaké se to zdá být. Průmyslník a mladá herečka byli pravděpodobně uneseni. Otázka ale zní kým. Že by mimozemšťané? Ale vlastně proč by ne.

Román Dům duchů chilské spisovatelky Isabel Allendeové vyšel v roce 1985. Autorka (dcera bývalého chilského prezidenta Salvadora Allendeho Gossense) v něm zachycuje pohnuté osudy tří generací rodiny Truebů, v nichž se zrcadlí společenské a politické změny v zemi v letech 1926-1973. Dánský režisér Bille August se ujal komplikovaného úkolu převést román do filmové podoby. Výpravný "mezinárodní film", natočený v angličtině, s anglickými a americkými hvězdami, je pokusem vytvořit v popředí historické fresky osobitou reflexi individuálních příběhů několika postav, svázaných rodinnými pouty, utrpením, soucitem, vášní a nenávistí. Přestože Augustův snímek popisuje dobové události (na nichž se postavy podílejí), je kupodivu spíš rafinovaně natočeným melodramatem s prvky magického realismu, než klasickým historickým filmem.

Slavný film podle scénáře Sama Sheparda je pohledem evropského režiséra na americkou společnost a na rozpad jejích rodinných hodnot. Pouští bloudí vyčerpaný muž, který ztratil paměť i řeč. Čeká ho dlouhá cesta hledání sebe sama a na jejím konci bolestné smíření.